Boj???

Přijdou mi vždy neskutečná slova, když slyším slovo bojovat ve spojeni s viry a bakteriemi, teď právě bojujeme s coronavirem, COVIDem -19.
Co je to za boj a s kým? Kdo s kým bojuje? Už jste někdy viděli prostředí mikrobiologicky čisté? Pracovala jsem nějakou dobu v laboratořích, kde jsme kultivovali tkáňové kultury. Tkáňovým kulturám (buňkám ve sterilním mediu na Petriho miskách) se tam dařilo dobře, ale my byli vždy moc rádi, když práce končila. Opravdu to není prostředí přátelské životu.
Armádě virů, bakterií, plísní a jim podobným se v potravním řetězci říká destruenti. A patří do přírody, do koloběhu života. Příroda se jimi vyzbrojila, aby rozložila nemocné a mohlo vzniknout zdravé.(kdo má rád symboliku, může si dosadit třeba myšlení, způsob života) Teď to bere trochu víc "z gruntu", než bychom si představovali.
Každý z nás má ve svém těle cca 2kg mikropotvůrek. Když jsem se tuto informaci kdysi dozvěděla, okamžitě jsem se začala zajímat, jak „TO“ vyčistit, zbavit se, prostě s nimi zatočit. A začala jsem se zajímat – a dočetla jsem se, že tyto pokusy byly učiněny – a když se to povedlo, dotyčný měl tak nízkou imunitu, že musel začít žít ve výše uvedeném sterilním prostředí ne úplně normálním životem. A pochopila jsem, že je lepší držet si přiměřené množství výše uvedené zvířeny, neboť tato fauna hlídá jeden druhého. O mikrobiomu toho v poslední dobou bylo publikováno velmi mnoho – možná to není náhoda. Současně by mě zajímalo, kolik procent populace chodí s hepatovirem, herpesvirem a jim podobnými, netestovanými mrškami, v úplném klidu a pohodě, protože to neví, neboť jejich imunitní systém si hlídá správnou rovnováhu.
Máme ještě dalšího velkého spojence – naši imunitu. Jedna z nejméně prozkoumaných složek našeho organismu. Těžko se zkoumá imunitní systém, je velmi neuchopitelný, neměřitelný, individuálně reagující, který „kecá“ do řízení i mozku a hormonům. Můžeme pouze předpokládat, jak se zachová, nikoliv tvrdit, že to tak bude. To se naší logice vůbec nelíbí. Tak neměřitelné věci jako smích, spokojenost a láska jsou největšími imunostimulátory a nedají se zobchodovat.
Číňani mluví o ochranné wej-čchi, energii, která vytváří okolo člověka jakýsi obal. Akupunkturou, moxováním, stravou, pohybem a meditacemi ji doplňují. Naše kultura třeba díky coronaviru začne víc respektovat věci neviditelné a doufám, že nezačne „logicky“ desinfikovat květenu v parcích a zahradách.
Rozumím opatřením, které dělá vláda, pro všechny je nastalá situace obrovský šok. A jedna z obraných reakcí organismu při šoku je zmrazení, ztuhnutí, znehybnění. Ale je nebezpečné, když znehybníme nadlouho, a ještě nebezpečnější je chovat se i při postupné normalizaci nenormálně – na to má část naší populace nepříjemné vzpomínky.
A člověk je pořád částí přírody, není úplně dobré ze sebe udělat sterilní roboty. Co kdybychom místo bojování přijali to, že jsme součástí přírody a nezapomněli do budoucna dát trochu víc důvěry životu, přírodě i selskému rozumu